Geomorfologie

Nadmořská výška se v CHKO Blaník pohybuje mezi 366 a 638 m, maximální výškový rozdíl činí tedy 272 m. Nejvyšším bodem je vrchol Velkého Blaníku, nejnižší bod se nachází v obci Ostrov v místech, kde řeka Blanice opouští CHKO. Většinou má zdejší terén nadmořskou výšku 400 až 450 m n.m. Z údolí Blanice se zdvihá řada vrcholů a hřbetů, např. Slepičí Skála (478 m), Malý Blaník (580 m), Bělčí hora (463 m), Hříva (519 m), Krasovická hůra (486 m), Křížovská hůra (580m). Výškový rozdíl (přibližně 200 - 250 m) masívu Blaníků vůči svému okolí mu umožnilo stát se krajinnou dominantou pro široké okolí.

Velký a Malý Blaník jsou krajinnými dominantami. Foto: Martin Klaudys.

V západní části CHKO, v údolí řeky Blanice, je krajina velmi rozmanitá. Z údolí vystupují na některých místech značně svažité vrchy a úbočí, na nichž se střídají menší lesy se zemědělskou půdou.

Ve východní části CHKO se již projevuje ráz vrchoviny, krajina nemá nápadně vystupující vrchy a vyznačuje se spíše táhlými svahy a rozsáhlými lesnatými hřbety a návršími, v nichž nejvyšší místa nejsou většinou nijak nápadná.

Kvalita krajiny a její reliéf jsou nejlépe pozorovatelné z rozhledny na Velkém Blaníku. Při příjezdu z kterékoli světové strany projíždíme krajinou "v níž kopce nabírají dech před Blaníkem".

Pro tvary krajiny pod Blaníkem je určující geologický podklad a modelace vodními toky. Člověk zasáhl do tvarů zemského povrchu těžbou kamene v selských lomech, větší těžba probíhala v Křížovském lomu. Hornická činnost se reliéfu CHKO Blaník dotkla pouze na Roudném. 

Správa CHKO Blaník

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt